Na co by si měli dát projektanti pozor při samotné přípravě projektu a finálním výběru dodavatele konstrukčního řešení? Takovou otázku jsme při přípravě našeho dalšího vydání položili několika zkušeným projektantům. Co člověk, to názor, někdo akcentuje znalost prostředí, další silný projekční tým na straně dodavatele, jiný dobré povědomí o potřebách a očekáváních klienta. Jako červená nit se jejich odpověďmi táhne důraz na komunikaci a flexibilitu. Ostatně posuďte sami, jak na otázku reagoval každý z nich.
Za nás je to dobrá znalost prostředí, ve kterém se objekt staví, a správná skladba celého týmu. Ze znalosti prostředí vyplynou kritická místa a celý kontext stavby – mám na mysli například uliční čáru, zastavitelnost objektu, stav infrastruktury a požadavky na ni apod. Pokud si to projektant na začátku nezjistí a neověří, může to být velká komplikace v průběhu celého projektu. Investor dostane nesprávný a chybný návrh, jehož oprava je někdy velmi složitá a nákladná. Důležitá je i znalost situace u dotčených orgánů státní správy, je rozdíl stavět v soukromém areálu jednoduchou halu a velkou výrobní či skladovou halu v aglomeraci, která je zatížena řadou omezení. I přestože se jedná například o soukromý průmyslový areál realizovaný v souladu s územním plánem, i tam existují omezení týkající se zastavitelnosti nebo maximální výšky objektu. Z výše uvedených skutečností a ze zadání investora pak vyplynou požadavky na systém, konstrukci a složení týmu. Pokud lidé od dodavatele, jako je například LLENTAB, zapadnou do týmu a dokážou reagovat rychle a respektovat potřeby hlavního projektanta a požadavky investora, je to výhra a jedna ze základních podmínek úspěchu.
V první řadě by měl projektant maximálně komunikovat s investorem a v průběhu tohoto procesu zjistit, jaký je účel stavby a co od ní investor očekává. Je například rozdíl projektovat samostatnou skladovou halu a vědět, že klient současně uvažuje v blízké budoucnosti o dílně či o novém administrativním zázemí. Měl by znát budoucí výhled, myslet komplexně a podle toho by měl například definovat půdorysy stavby a její umístění na pozemku. Platí to i pro příjezdy na daný pozemek – určitě se například vyplatí vědět, jaké vozy budou k objektu přijíždět a kde se budou točit. Často se nám stává, že už od projektanta dostaneme konkrétní zadání a to také řešíme, ale pokud bychom od něj znali celý kontext, šlo by upravit a optimalizovat parametry objektu. Ve znalostech účelu a očekávání klienta vidím základní přidanou hodnotu projektanta.
Pro každého projektanta je klíčový soupis požadavků investora na funkci nově budované a navrhované haly. Úkolem projektanta je vyhodnocení všech požadavků budoucí stavby a návrh konstrukčního řešení. Při další komunikaci s alternativními dodavateli konstrukcí je důležité vybrat dodavatele, který je schopen navrhnout staticko-konstrukční řešení a zpracovat výrobní dokumentaci jednotlivých prvků montované ocelové konstrukce. Když to shrnu, je podle mne klíčové hned na začátku probrat s investorem jeho záměr. Protože nelze si vysnít, jak objekt bude vypadat, když nebude plnit účel a funkce, které od něj investor žádá. To je alfa a omega, aby vše fungovalo. Důležitý je i výběr dodavatele, a to i s ohledem na technické záležitosti. Ne každá firma dokáže udělat výrobní dodavatelskou dokumentaci a podle ní také stavbu zrealizovat. Jedině tak lze zajistit, že projektant obdrží vše, co od dodavatele konstrukce žádá, v dohodnutém termínu a v odpovídající formě. Komunikace s investorem je důležitá nejen v průběhu projektování, ale i v procesu samotné výstavby.
Za sebe považuji za klíčové znát dokonale a do sebemenších detailů územní plán místa, kde se výstavba nové haly připravuje. Tam já vidím začátek celého projektování, protože mnohdy přes něj, i přes maximální snahu a ústupky v rámci projektové dokumentace, projektant nedokáže v požadovaném termínu protlačit představu, která odpovídá představám a potřebám investora. Navržená opatření, která technicky splňují požadavky stanovené v územním plánu, nemusí dotčený orgán často přijmout a zahrnout do povolovacího procesu.
Určitě by se měli zajímat o reference, formu jednání a odezvu ze strany dodavatele konstrukčního řešení. Někdy jsou to detaily, ale pokud někdo něco slíbí a pak nereaguje nebo se ozývá se zpožděním a neúplnými informacemi, není to do budoucí spolupráce dobrý vklad. Po technické stránce by měl mít CE certifikát a neměl by to být pouze překupník technických řešení od různých subdodavatelů, ale přímo výrobce/dodavatel jedné z hlavních konstrukcí. Samozřejmě je možné, že si část dodávky nakoupí, ale dal bych si pozor na ty, kteří nic hmotného nevyrábí, ale pouze přeprodávají bez kvalifikované projekční a technické podpory. Zde pak hrozí, že dílčí subdodávky nebudou mezi sebou zkoordinovány. Na stavbě se pak budou řešit nesrovnalosti mezi návaznostmi částí stavby a termín dokončení stavby se může protáhnout, nehledě na kvalitu narychlo na stavbě „ušitých“ řešení.
S ohledem na dodavatele konstrukčního řešení je velmi důležité, aby byl dodavatel schopen dodat halu už s požadovanými parametry v oblasti statiky a požární odolnosti. Aby uměl nabídnout zakrytování konstrukce a komplexně propojit přednosti svého systému s požadavky investora. Kromě statiky a požární ochrany často řešíme i akustiku hal a tady je vždy velkou předností, když je řešení už součástí prováděcího projektu a není nutné dodělávat potřebné úpravy nad rámec v průběhu výstavby projektu či až po jeho dokončení. Velkou předností a přínosem je silný projekční tým na straně dodavatele. Samozřejmě to mohu řešit s externími statiky, ale ti mají své časové možnosti, priority či formy komunikace a často je to problém. Výhodou je, když si investor už dopředu vybere konkrétní konstrukční systém a jeho dodavatele a my pak s ním můžeme řešit všechny potřebné detaily. Navíc statiků a požárních specialistů pro průmyslové objekty je nedostatek a volní lidé často nejsou v daném časovém období k dispozici. Nebo jsou z opačného konce republiky a u projektu není možné vše řešit jen mailem či telefonicky. Takže mít ve svém týmu specialisty od dodavatele konstrukčního systému považuji za velkou výhodu.
Je obecně známo, že u všech konstrukcí halových typů, bez ohledu na to, zda se jedná o výrobu, nebo skladování, existují dva základní faktory, které rozhodují o tom, jak ta konstrukce bude vypadat. První je statická únosnost konstrukce a její připravenost na další zatížení, například na jeřábové dráhy, rozvody vzduchotechniky a dalších médií, zatížení sněhem nebo na instalaci fotovoltaické elektrárny. Statika je vždy poměrně náročná u jakékoliv ocelové konstrukce, aby tuhost a únosnost byly takové, jaké mají být. Druhým faktorem je požární odolnost konstrukce. U většiny staveb jsme limitováni okolím budovy, musíme proto zajistit požárně bezpečný prostor, který odráží vztah daného objektu k okolním stavbám či pozemkům. A samozřejmě i samotná ocelová konstrukce musí mít vyžadovanou požární odolnost. Zároveň je u ocelových konstrukcí důležitá i jejich povrchová úprava, což je další přednost konstrukcí LLENTAB – jejich konstrukce jsou žárově zinkované, což je pro nás i pro investora z hlediska rychlosti stavby, nákladů a její životnosti velká výhoda. Z pozice hlavního projektanta potvrdím, že pro mě je klíčové mít v týmu kvalitního seriózního partnera. Ten by měl mít za sebou velké množství relevantních realizací, mít zkušenosti a řadu věcí by měl umět předvídat nebo jim předcházet či na ně správně reagovat.
