Dobrá stavební legislativa ovlivňuje nejen kvalitu a bezpečnost staveb, ale má zásadní vliv na zdraví stavebního sektoru a hospodářství jako celku. Na komplikovanost povolovacího procesu přitom nedoplácí pouze investoři, ale úplně všichni. Důsledky jsou viditelné — vázne budování potřebné infrastruktury, chybí nové prostory a byty, roste jejich cena a úměrně tomu i nájemné. Nezanedbatelný je také vliv stavebnictví na hospodaření státu a zaměstnanost. Podle nedávné studie představuje stavebnictví v ekonomikách OECD v průměru 6,5 % HDP. Stavebnictví je současně největším průmyslovým zaměstnavatelem v Evropě, na zaměstnanosti se podílí cca 7 %.
Světová banka pravidelně vytváří žebříček Doing Business, který země hodnotí podle různých podmínek pro místní podnikatele. Patří sem nejen povolování staveb, ale také založení firmy, přístup k elektřině, zápis majetku, obtížnost získání úvěru, ochrana menšinových akcionářů, daňová zátěž, přeshraniční obchodování, právní vymahatelnost a řešení úpadků. Společnost LLENTAB působí v sedmi evropských zemích a rozdíly ve vyřizování stavebního povolení dobře dokumentují i hodnoty, které mají jednotlivé státy ve skóre Doing Business 2019.
V Česku je vyřizování stavebního povolení často komplikované
A to potvrdil i poslední žebříček Doing Business 2019. Nejsnáze si lze podle tohoto mezinárodního srovnání opatřit stavební povolení v Hongkongu, ale jednoduché je to i v Litvě, Estonsku či Německu a Polsku. Česko je daleko za těmito zeměmi i za řadou afrických států a svým 156. místem (ze 190 ekonomik) patří mezi 40 nejhorších zemí na světě. Na získání povolení ke stavbě obyčejného skladu si musí český podnikatel vyhradit průměrně 246 dnů, přičemž průměr vyspělých států sdružených v OECD je 153 dnů.
Slovensko je na tom podobně jako Česká republika
Oba sousedé mají v oblasti stavebního řízení mnoho společného. Slovensko sice potřebuje méně stavebních úkonů, ale na stavební povolení se tady podle Světové banky čeká kolem 10 měsíců, což je ze všech sedmi zemí LLENTAB Group suverénně nejvíc. Podobný je i negativní trend v obou zemích — zatímco ještě v roce 2016 bylo Slovensko v žebříčku na 103. místě (Česko na 130.), za tři roky se situace ještě zhoršila.
Ze zemí, kde LLENTAB působí je na tom nejlépe Norsko
Podle zkušeností z pobočky LLENTAB Norsko trvá vyřízení stavebního povolení pro menší halu přibližně 5–6 týdnů, pro střední a větší pak 12–15 týdnů. Celý proces probíhá podobně jako u nás. Povolení stavby řeší místně příslušný úřad, přičemž většinu práce realizuje pro investora externí společnost / soukromá osoba, která odpovídá za stavební povolení. Projektanti firmy LLENTAB pro ně připravují potřebné podklady a průměrně na tom stráví 30–40 hodin. Oprávněnost vysokého hodnocení v žebříčku Světové banky potvrzují i slova Thomase Re Johnsena.
Absolutní rozdíly mezi Norskem, Německem a Švédskem nejsou tak veliké, ale detailní pohled přináší zajímavá zjištění. Ve Švédsku je například potřeba nejmenší počet procedur (oficiálních komunikací se třetí stranou, například státním úřadem, které musí investor podstoupit), ale na druhou stranu náklady na vyřízení stavebního povolení jsou až 2 % z rozpočtu stavby. I v poměru nákladů a počtu procedur je ze sedmi zemí, kde působí LLENTAB, premiantem Norsko. Smutné prvenství v počtu potřebných úkonů patří České republice, její odstup od předposledního Slovenska (mezi sedmi zeměmi, v nichž působí LLENTAB) je propastný. Jen pro dokreslení velmi aktuální situace — Česku s 21 úkony patří v žebříčku 190 zemí 13. příčka od konce… A to jsou pouze oficiální čísla, realita s několika desítkami dotčených orgánů je často ještě horší. Například u prezentovaných hal firmy Bohemiatex u Litomyšle napočítali projektanti přibližně 31 rozhodných stanovisek, rozhodnutí a vyjádření dotčených orgánů.
Ve Švédsku kladou úřady důraz na požární bezpečnost a ochranu životního prostředí
Ve Švédsku si na složitost stavebního řízení nestěžují. Je relativně snadné získat všechna nezbytná povolení a splnit vše, co je spojené s výstavbou. Pokud je budova v souladu s územním plánem, neměly by být žádné velké překážky. Stavební povolení vydává místní stavební úřad a pro některé typy budov je vyžadováno vyjádření k ochraně životního prostředí a požární bezpečnosti. Překážkou nejsou ani stavební úřady, naopak — ty jsou tady proto, aby investorovi pomáhaly.
Průměrná délka vyřízení stavebního povolení na Ukrajině je 3–5 měsíců
Přestože je Ukrajina v žebříčku Světové banky daleko před Českou republikou, je tady proces vydání stavebního povolení silně závislý na vztahu místních úřadů k investorovi. Neliší se ani samotný proces — je potřeba předložit stavební projekt, statické výpočty, zajištění požární bezpečnosti atd. Výkresy musí být podepsány autorizovanými projektanty. Délka přípravy projektové dokumentace je závislá na typu haly a složitosti projektu a může trvat jeden a více měsíců. V průběhu výstavby je povinný technický dozor ze strany investora. Světová banka ve svém žebříčku uvádí, že na Ukrajině se podíl nákladů na stavební povolení pohybuje kolem 6 %, ale podle Konstantina Ivanova je to výrazně více. Místní orgány a úřady nejsou na Ukrajině, na rozdíl od Norska, Německa či Švédska, pomocníkem investora, ale spíš překážkou. Pokud je však místní správa k investorovi loajální, formality trvají jen několik týdnů.
V Polsku mají silný vliv na výstavbu majitelé sousedních pozemků
S tímto názorem bude určitě souhlasit i řada tuzemských projektantů. Délku stavebního řízení ovlivňuje umístění haly a soulad s územním plánem obce. Zásadní rozdíly nejsou ani ve struktuře dotčených orgánů — i v Polsku musí investor získat stanoviska, rozhodnutí a vyjádření stavebního úřadu, hasičů, oddělení ochrany přírody, dopravy, veřejného zdraví či dodavatelů elektrické energie, vody a plynu. Počet úkonů je sice o něco nižší, než je tomu v Česku nebo na Slovensku, ale celý proces trvá v průměru až 6–12 měsíců. Dotčené orgány jsou vůči investorovi neutrální, ale i tady se občas vyskytnou složité situace, které celý proces komplikují. Velkým problémem jsou často nesouhlasná stanoviska majitelů sousedních pozemků.
“Pokud uděláme vše správně a dodržujeme pokyny, místní orgány nám velmi pomáhají a celý proces je poměrně hladký. Nelze přitom říct, že by úřady vyžadovaly zásadně jiné dokumenty než v jiných zemích — i v Norsku je potřeba dodat mnoho standardních dokumentů. Z těch hlavních lze zmínit mapové podklady, umístění objektu, výkresy, popis objektu, jeho využití, zajištění parkování atd. Vyžadován je i souhlas od majitelů sousedních pozemků, návrhy řešení vstupů, vody, odpadu, požární regulace, bezpečnosti a další oblasti. Plus další doklady podle typu a použití budovy.”
„Podle zákona o vydávání stavebních povolení máte právo na vydání povolení do 10 týdnů po odeslání úplné žádosti. Ve většině případů dostanete odpověď mnohem rychleji. Ale samozřejmě existují výjimky a v některých obcích se musí čekat i déle.“
„Náklady na stavební povolení se podle našich zkušeností pohybují i nad 10 % celkových stavebních nákladů. Tyto částky mohou zahrnovat např. i oficiální poplatky a příspěvky na rozvoj místní infrastruktury.“
„Celý proces komplikují i opakované 30denní lhůty — dotčený orgán nám dá k projektu vyjádření s připomínkami, my je zapracujeme a opět běží lhůta 30 dnů na odpověď — a pak dalších a dalších 30 dnů…“